Agáta Orange Wine, Tramín červený, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský.
2025

Tramín červený, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský

Moravské zemské víno ‎

Suché

2025

Vinařská oblast: Morava

Vinařská podoblast: Velkopavlovická

Vinařská obec: Bořetice

Viniční trať: Terasy

Alkohol: 11.5% obj.

Objem: 750 ml

Č.šarže: 12/25

Složení: HroznyObsahuje zanedbatelné množství tuků, nasycených tuků, bílkovin a soli.

Výživové údaje: (100 ml obsahuje)

Konzumace: 8 – 11° C
Archivace: 2 let

Případný sediment není na závadu !!!

Oranžové víno 2025

Zlatá barva vína s jantarovými odlesky. Vůně výrazně kořenitá. Lipový květ, hořké mandle, muškátové tóny, chřest, bílý pepř, pomerančová kůra. Stopa exotického ovoce a tabákových listů. Chuť plná kořenitás tóny zeleného pepře, lipového květu, zelených mandlí, mandarinek a sušené pomerančové kůry.

Ležení na kalech

Sur lie je název prastaré metody pro zrání vína v přítomnosti kalů, které vznikají během kvašení. Její doslovný překlad z francouzštiny znamená “na kalu” a při výrobě vína se používá v přeneseném významu „na kvasnicích“.

Proces výroby, kdy se víno nechávalo ležet po určitou dobu na kvasničném sedimentu, byl znám již 200 let př. n. l. ve starověkém Římě. Metoda sur lie, jak ji známe dnes, má hlubokou tradici především v Burgundsku, kde se používá pro výrobu vynikajících bílých vín. Vyrábí se s ní vína typu Muscadet, šampaňské či bílá vína z odrůdy Chardonnay. Stále častěji

se používá i při výrobě bílých a červených vín, která kvasí v barikových sudech. Cílem je obohatit chuť i aroma a dodat vínům, která leží na kalech, nový rozměr. Vznikají zaoblená, plně strukturovaná a hutná vína s dlouhou příjemnou dochutí a výraznou komplexností. Víno získává na svěžesti, ovocitosti a krémovitosti, zlepší se jeho barva a vinný mok se celkově projasní. V chuti se mohou nově objevit například tóny chleboviny a lískových oříšků. Zraje-li víno v dubových barikových sudech, je účinek kvasničného sedimentu na výsledné víno obzvlášť patrný. Co vše se během zrání vína na kalech děje?

Jak probíhá batonage a co se skrývá uvnitř sudu?

Kvalita kalů

Během alkoholového kvašení se na dně nádob usazují hrubé (těžké) kaly. Ty tvoří odumřelé buňky kvasinek a baktérií společně s krystaly vinného kamene, pecičkami, zbytky slupek a dužniny, jejichž směsice může uvolňovat nežádoucí chuťové a aromatické tóny. Proto je třeba víno nejprve stočit z hrubých kalů (francouzsky soutirage), zatímco jemné kaly zůstanou a víno zraje již jen na nich. Proces kontroly kalů a jejich oddělení od moštu (débourbage) v podstatě umožní vinaři se rozhodnout, jaké množství jemných kalů se pro zrání vína metodou sur lie použije a jak dlouho bude víno zrát.

Po ukončení procesu sur lie se víno již nefiltruje, ale po poslední sedimentaci se stáčí do lahví buď přímo ze sudů, nebo se vlastní vahou stočí do nového sudu, čímž se postupně oddělí od jemného sedimentu a teprve poté je lahvováno. Celý soubor přesně po sobě jdoucích kroků včetně stáčení bez sterilní filtrace je pro některé typy vín závazný.